Václav Polián (narozen 1988 v Olomouci), absolvent oboru sochařství (UMPRUM), se v současnosti ve svém ateliéru věnuje zejména realizacím do veřejného prostoru.

Socha, jako stěžejní prvek jeho tvorby, představuje v jeho pojetí spíše médium, než objekt. Ačkoli se skrz ni snaží vyjádřit vlastní pojetí přítomnosti, svým dílem se nesnaží angažovat, ale spíše poukazovat na neměnné a trvalé stavy a hodnoty. To je patrné i ze zachování klasických prvků a upřednostnění určité míry strohosti nad zdobností. Díky tomu se do popředí dostává komunikace. Socha je vyzývána ke sdělení, ale zároveň je ponechána možnost, aby byla zpětně ovlivňována místem a jeho geniem loci. Plynutí času se najednou jeví méně významné. Minulost se mísí s přítomností. Sám čas se stává méně důležitým a umožňuje tak hlubším pravdám krystalizovat na povrch.

V díle je patrná inspirace autora zejména v přírodě a hledání hlubších prožitků bytí skrz její vztahové děje. To se odráží i ve výběru materiálu. Tím je nejčastěji sochařská hlína, kámen, bronz, sklo, sádra či papír. Václav Polián se mimo svou sochařskou tvorbu věnuje také malbě, kresbě i užitému umění.

Cesta českých panovníků